Krátké/dlouhé, povídky/romány?
Třeba povídky od M.Twaina mě až tak nenadchly, oproti jeho klasickým knihám, na druhou stranu Já, robot od Asimova je nepřekonatelný (no třeba ho ve svých úvahách překonám – jo, dost si fandím )…
osobně píšu tak i tak… teda vesměs… mám jednu ságu a přitom se dá číst každá kniha zvlášť, max. s krátkým vysvětlením knihy předchozí… ale pak mám tzv. i knihu na cestu MHD, či do fronty v obchodě… prostě píšu dost akčně… pár stránek a konec kapitoly…
číčovinky mě jaksi nechávají chladným, ba co víc… ochuzuje to čtenáře od JEHO představivosti… tyto popisové pasáže jsem v knihách vždy přeskakoval a listoval k další akci… takže tak no… ano, možná mi někdo namítne, že popis je nutný… to ano, ale musí číst člověk stránku dvě s tím, aby věděl, kde leží kdejakej šutrák, co pro děj nemá význam, než raději číst příběh a tu danou scénu si představit?!
víceméně je to o tom jakou má kdo představivost a tady u tohodle bych se rád zastavil… fakt to pro čtenáře musíme dělat? Nestačí jen naznačit? Jak mi bylo vytýkáno, tak mé knihy by byly klidně nosné na 4-500str. ale proč to tak dělat?
ano, vím jak to udělat a jak to UMĚLE roztáhnout, ale to už čtenáře budu tlačit do nějaké škatulky… samo, tam kde je to důležité tak krátké popisy dělám, ale jen okrajově, samo a pokud to děj žádá, tak i podrobněji, ale vždy se snažím to zjednodušit… a proč? nechat čtenářovi prostor, ať si danou situaci může představit sám a na tom je založena většina mých knih…
nehledě na to, že dělám kapitoly krátké už i z toho důvodu, že je to jakýsi můj tzv. večerníček (alfaverzi každý večer publikuji na webu) a začínám psát kolem 20hod. večer a do cca 22-23 to musí být hotové aby si čtenáři mohli počíst a těšit se na další pokračování…samo, když je můza takže na nějaké šperkování času moc není, pokud to má být kapitola na cca 3-4str.(A5), jo někdy to zkrátím i na jeden list, ale je to snad špatně? alespoň má čtenář přehled v tom, o čem čte a o čem je daný děj, takže to klidně může číst i na nějaké kratší cestě např. do práce Blanka Budínová (moje nej beta), či moje žena by vám třeba mohly říci víc a nějak to blíže specifikovat (jako autor asi nebudu zcela objektivní)
Takže jak to máte vy?
Komentáře