Tak jsem zase něco sepsal (viz. předešlý článek Sexem proti migréně) a jak je mým zvykem, tak jsem se s tím hned na netu „pochlubil“… nechme stranou kontroverznost tématu, ale přejděme do trochu humornější stránky. Někdo napsal, že neví, co sex je atd. (tak jak je to psáno dole v uvozovkách v anotaci). Samo sebou mě to pobavilo, ale hned mi svitlo, že by to mohl být dobrý námět na knihu a tak si toto téma přidávám ke zpracování. Mnozí by si mysleli, že to bude fanfikce na Spocka a Vulkan ze Star Treku, ale není tomu tak. Lidstvo tak pokročilo/upadlo, že se z něj v podstatě stalo robotické stádo. Neznají nic z emocí, nezdají se jim sny, prostě nic – naprostá apatie vůči všemu a všem. Nejsou rodiny, ani rodinné svazky a pouta, takže každý tzv. jede sám za sebe, ale přitom nemá touhu v něčem vyniknout, či něco vymyslet (absolutní stagnace lidstva jako druhu, i technické civilizace). Že je to nemožné? Co když není? A jak se to vlastně stalo?
Název: Bez pocitů
Anotace knihy/povídky:
Představte si svět, kde lidé neznají emoce, jako třeba touhu, randění s protějškem, či milování nebo sex. Ne že by to bylo zapovězeno, ale prostě to není. Když není touha a myšlenka na to, tak není ani čin. A právě do takového světa přichází Richard – vesmírný poutník, který je na průzkumu dalekých planet na druhém konci galaxie. Jak jej asi budou vnímat zdejší obyvatelé a jak je bude vnímat on? Možná napoví kratičký rozhovor:
„Co je to sex?“ ptá se Richarda Eva.
„Asi nový druh hmyzu,“ snaží se nahlas přemýšlet Adam.
„Ach, jak je možné, že zde lidé tak upadli?“ pomyslel si Richard, který netušil, že se ocitl, kvůli chybě přístrojů, opět na Zemi.
Ano vím, mám toho roděláno hodně a už se mi to začíná pomalu kupit, ale v tom je ten vtip mého psaní… když si nevím rady s jedním, tak píšu druhé, třetí, či vymýšlím čtvrté a současně se poohlížím po pátém atd. 🙂
Komentáře