Tvé oči jsou tak milé,
jak nejkrásnější hvězda galaxie,
kvůli nim půjdu za tebou
a chci se stát láskou tvou.
Oceány kvůli tobě přebrodím, ‚
přejdu všechna pohoří, až se uchodím,
půjdu klidně i na kraj světa,
tam kde končí tato věta.
Hledal jsem tě na své cestě,
ty však trávíš život v městě,
já jdu cestou zatím sám,
ale věřím že to k tobě dám.
Lásko má, ty jediná mi říkat smíš.
Lásko má, ta slova, která taktéž uslyšíš.
A až spolu budeme,
na všechny bobek hodíme.
Na všechny, co byli naším omylem,
nejednu noc spolu pobudem.
Pod polštářem, pod peřinou,
nedáme naší lásce zahynout.
Věčná bude a nádherná,
jako má slova k tobě důvěrná.
Tak mě vyslyš krásko,
ty má jediná lásko!
Jen ty jsi se pro mě zrodila,
polibkem mým jsi ožila.
Jako Růženka Šípková,
věčně budeš jenom má.
Jako raní slunce vychází vždy včas,
budu s tebou každý den, zas a zas.
A jak nad hlavami nám luna svítí,
tak tu má pro tebe svazek kvítí.
Stačí si čichnout a poznáš hned,
že nemažu ti kolem pusy med.
Komentáře