Maličko zamyšlení… hlavně pro mě… jsem člověk, který se stále vnímá, jako nedoceněný, a ač jsem pokořil nejeden vrchol a hranici, tak se mi zdá, že je to furt málo – míváte někdy taky ten pocit u sebe? Pro mě je to Sisyfův kámen… A to doslova, když už se blížím k tomu, že jsem naprosto šťastný a dechem bez sebe, tak bum a zase je něco, co je třeba pokořit a tak se zase vydávám na nějakou neznámou lávku, či běh do kopce a zas a znova to samý dokola…
Obrázek níže sem dávám proto, že je tam (na FB) cca 150 sdílení, což je i na mé poměry víc než hodně (vlastně je to bomba! – pro mě) . Ani jsem nečekal, že to bude mít takový úspěch (počítal jsem s pár lajky a bum) nu a na to konto jsem začal vymýšlet vtipy… jo sice mám stále spisovatelský blok, že mi nejde pokračovat v rozepsaných knihách, ale zase píšu jinak, takže jsem z psaní vlastně nevyšel i mozek se zapojuje… takže jsem to začal dávat i na stránky (vytvořil sekci vyloženě pro vtipy), ale tam to zatím stagnuje na pár lidech denně (cca 20-30), což vidím jako druhou dlouhodobější metu – zase mít na svých stránkách kolem 1k návštěv denně… vím, že to není nemožné… chce to jen psát, psát a psát, ale ne od ničeho k ničemu, ale aktivně se věnovat tvorbě stránek – v podstatě něco jako copywriting 
A ano, vím, je to nepodstatné, ale udělá to člověku maličkou radost a právě z těchto maličkostí se skládá celý den a následně i život…
A jaké máte vy úspěchy? Pochlubte se? Zadařilo se vám něco, z čeho máte fakt radost? Cokoli… Mimo pohody v rodině/ s partnerem/dětmi … prostě osobní úspěch, na který jste hrdí… a říkáte si také co dál? Hledáte i vy nějakou metu, kterou chcete pokořit?
Komentáře