Rubrika:Večerníčky

Pomalu a dlouze jsem se napil podané whisky. Chvíli ji na oko znalecky převaloval v ústech a pak polkl…„Fú, ta píše!“ a trochu jsem si odkašlal, ale ve skutečnosti mě bylo zle. Hlava se mi motala a moje myšlenky se rázem rozvířily.„To víte, Edgare, slabá není,“ pravil Thomas. „Kupuji ji od jednoho známého.“„Tak mu vy… …
Pokračovat ve čtení Děti Krakatoy – Bez možnosti (kap.6)

„Cesta byla pohodlná, až na pár vln, co se překotili přes člun, ale to nebylo nejhorší. Nejhorší byl onen cíl, kam jsme pluli, ale v tu dobu o tom nikdo z nás neměl ani tušení… Před cestou jsme se ještě najedli a hned tvrdě usnuli. Asi nám něco namíchali do jídla. Ale já ne. Mám …
Pokračovat ve čtení Děti Krakatoy – Android (kap.5)

„Konečně na svobodě! Mám radost, že už jsme z té díry venku,“ pronesla Helen ke mně.„Taky jsem rád, už jsem myslel, že to bude náš konec,“ odvětil jsem jí.„Taky cítíte tu vůni svobody?“ natěšeně se na mě podíval Verus.„Já ti nevím, ale už su rád, že v té kopce už nejsme,“ a ukázal jsem prstem …
Pokračovat ve čtení Děti Krakatoy – Rovník (kap.4)

Musel jsem se zklidnit, než jsem mohl pokračovat dál. Trvalo to pomalu půl hodiny, než jsem se jakž takž uklidnil. Thomas trpělivě čekal…„Víte, byli jsme natěšení všichni a měli velikou naději, že se dostaneme z dosahu technokratů. Ještě aby ne. Žít tu bylo obtížné. Však jsem vám to už říkal.“„To sice ano, ale jak se …
Pokračovat ve čtení Děti Krakatoy – Na lodi (kap.3)

„Povězte mi teď něco o Verusovi a jeho ženě,“ vyptával se Thomas.„Verus byl statný mladík s prořízlou pusou, byl jako můj bratr. Znali jsme se hodně dlouho, už od základní školy a byli skoro stále v kontaktu až do toho osudného dne. Ikara byla malá plavovlasá žena, moc milá a věrná Verusovi. Byl to šťastný …
Pokračovat ve čtení Děti Krakatoy – Ztroskotání (kap.2)

„Proč jsi tak smutný Edgare?“ optala se mě Helen. Moje žena byla starostlivá a stále se starala, abych nestrádal, ale dnes to bylo jiné.„Víš proč, ne?“ odvětil jsem a upřel na ni dlouhý svíravý pohled.„Netuším, povíš mi to?“„Děti.“„Nezačínej s tím zas, víš že to nemá smysl a zbytečně bychom se hádali.“„Jak nemá smysl, jinde děti …
Pokračovat ve čtení Děti Krakatoy – Zpráva (kap.1)

Seděl jsem v pološeru, jen lampa osvětlovala kus místnosti. Naproti mně seděl Thomas, zástupce deníku La Grada. Nevěřícně na mě hleděl, když jsem mu vyprávěl poutavý příběh, který jsem zažil.„To je neuvěřitelné. To vše můžete dosvědčit?“„Ano, mohu,“ přitakal jsem. A najednou mi bylo líto toho všeho, co jsem prožil. Ne snad proto, že bych nebyl …
Pokračovat ve čtení Děti Krakatoy – Prolog