V dnešním díle se podíváme na prach „obyčejnou“ fotku Petrova s mraky.
Fotka je zapůjčena z archivu Kučery Tomáše, díky jeho svolení. Důvodem zapůjčení je právě ono rozebrání toho, co na fotce je a není – přesněji řečeno na obloze, ala malující mraky.
Sami si zkuste najít, co vše tam je a pak se podívejte níže, zda jste na něco nezapomněli.
Uprostřed vidím jakéhosi chlapíka v klobouku s plnovousem – asi lesník, či hajný – ale také by to mohl být voják, či spíše kníže (pokud by ten klobouk byl přilba) – ta kresba je docela detailní, což se zadaří málo kdy takto zachytit! PARÁDA!
Je tam i obraz ostrova s palmou a mezi nimi je ještě jakási další „hlava“, ale nepřipomíná mi to vůbec žádného známého tvora.
Pod ostrovem (jakoby současně) je i někdo, kdo se dívá do dálky a dělá si rukou stín před očima, jakoby se díval proti slunci…dle pokrývky hlavy (konická) a účesu (načechrané do stran), bych to tipnul na nějakého vědce asi z doby Rudolfa II.
Nu a přesně na opačné straně je zase hlava „motocyklisty,“ či římského vojáka, jak se rukou napřahuje asi něco hodit.
Je tam i něco jako parní lokomotiva.
U toho vědce je ještě málo znatelná postava,která se kouká vzhůru smerem kousek pod levý horní roh…
Dole na rovině mraku je pak další hlava, ale málo znatelná,která se zase dívá o levého dolního rohu, současně čelo této hlavy zobrazuje jedno křídlo „anděla“.
Tak co? viděli jste vše? Nebo tam vidíte ještě něco (skutečně to není všechno je tam ještě pár obrázků, přijdete na ně?)? Zkuste tento malý „kvíz“ dát vašim přátelům. 😀 Přeji hodně zábavy 😀
Nebe je jedna velká fantazie… jak bylo kdysi řečeno o robotech (film: Já robot), velice volně: jsou to náhodné kusy „kódu“… dle mě jde o to, že každý vidíme věci z jiné perspektivy a až si povíme, co vidíme, tak můžeme usuzovat, o co jde… jde tedy o jakousi (nejen) vizuální komunikaci mezi námi (co se oblohy, a nejen jí, týče) – podobně je to se vším, chápeme věci stejně v rámci skupiny, ale když jsme sami, a necháme v sobě probudit vlastní imaginaci a myšlení, tak uvidíme, jak náhodné kusy onoho „kodu“ jsou vlastně logické, není to chaos, ale řád… tak jako my máme na zemi nějaký řád, tak podobný řád je i na nebi – ve vesmíru atd. i když se z počátku zdá, že je to neuvěřitelný chaos.
p.s. Díky Tomáši, za možnost takto rozebrat tvoji fotku našeho milého Petrova a mraků nad ním.
Komentáře