Ze své pozice staronového vykladače se na to zkusím podívat trochu blíž i jinak – proč ano a proč ne (anonymita příspěvků).
Celý zádrhel si můžeme ukázat na jednom z nejstarších výkladů, co se traduje už pár tisíc let – tedy na 7 kravách a 7 klasech z Bible.
1Po dvou letech se stalo, že farao měl sen: Stojí u Nilu.
- 2Pojednou z Nilu vystupuje sedm krav nápadně krásných a vykrmených a popásají se na říční trávě.
- 3A hle, za nimi vystupuje z Nilu jiných sedm krav, nápadně šeredných a vyhublých, a postaví se vedle těch sedmi krav na břehu.
- 4A ty nápadně šeredné a vyhublé sežraly sedm krav nápadně krásných a vykrmených. Vtom farao procitl.
- 5Když zase usnul, měl druhý sen. Sedm klasů bohatých a pěkných vyrůstá z jednoho stébla.
- 6A hle, za nimi vyráží sedm klasů hluchých a sežehlých východním větrem.
- 7A ty hluché klasy pohltily sedm klasů bohatých a plných. Farao procitl; takový to byl sen.
Většina ví, jak to dopadlo, ale nezaškodí si to připomenout:
16Josef faraónovi odpověděl: „Ne já, ale Bůh dá faraónovi uspokojivou odpověď.“
- 17Farao tedy k Josefovi mluvil: „Zdálo se mi, že stojím na břehu Nilu.
- 18Pojednou z Nilu vystupuje sedm krav vykrmených a krásného vzhledu a popásají se na říční trávě.
- 19A hle, za nimi vystupuje jiných sedm krav, nevzhledných, velice bídného vzrůstu a vychrtlých. Něco tak šeredného jsem neviděl v celé egyptské zemi.
- 20A ty vychrtlé a šeredné krávy sežraly prvních sedm krav vykrmených.
- 21Ačkoli se dostaly do jejich útrob, nebylo znát, že tam jsou. Zůstaly nápadně šeredné jako předtím. Vtom jsem procitl.
- 22Pak jsem ve snu viděl: Z jednoho stébla vyrůstá sedm klasů plných a pěkných.
- 23A hle, za nimi vyráží sedm klasů jalových, hluchých a sežehlých východním větrem.
- 24A ty hluché klasy pohltily sedm klasů pěkných. Řekl jsem to věštcům, ale nikdo mi nedovedl podat výklad. “
- 25Josef faraónovi odvětil: „Faraónův sen je jeden a týž. Bůh faraónovi oznámil, co učiní.
- 26Sedm pěkných krav, to je sedm let. Také sedm pěkných klasů je sedm let. Je to jeden sen.
- 27Sedm vychrtlých a šeredných krav, vystupujících za nimi, je sedm let, stejně jako sedm prázdných a východním větrem sežehlých klasů; to bude sedm let hladu.
- 28Když jsem faraónovi řekl: Bůh faraónovi ukázal, co učiní, mínil jsem toto:
- 29Přichází sedm let veliké hojnosti v celé egyptské zemi.
- 30Po nich však nastane sedm let hladu a všechna hojnost v egyptské zemi bude zapomenuta. Hlad zemi úplně zničí.
- 31V zemi nebude po hojnosti ani potuchy pro hlad, který potom nastane, neboť bude velmi krutý.
- 32Dvakrát byl sen faraónovi opakován proto, že slovo od Boha je nezvratné a Bůh to brzy vykoná.
- 33Ať se tedy farao nyní poohlédne po zkušeném a moudrém muži a dosadí ho za správce egyptské země.
- 34Nechť farao ustanoví v zemi dohlížitele a po sedm let hojnosti nechť vybírá pětinu výnosu egyptské země.
- 35Ať po dobu příštích sedmi úrodných let shromažďují všechnu potravu a ve městech ať uskladňují pod faraónovu moc obilí a hlídají je.
- 36Tato potrava zabezpečí zemi na sedm let hladu, která přijdou na egyptskou zemi. A země nezajde hladem.“
Farao byl člověk, jež byl postaven nade vší lid a proto výklad byl takový jaký byl – uzpůsoben jeho postavení… tedy se jeho sny týkaly jeho pozice – vládce nad egyptskou zemí (kvalita)… pokud by to byl obyčejný sedlák, či pasáček, tak by význam sice byl stejný, ale ve výsledku rozdílný, protože např. z pozice obyčejného pasáčka by to znamenalo, že by se mu zvedl „plat“, a naopak by nedostal ani vindru a živořil by na hraně životu a smrti jen s kůrkou chleba do úst, či že sedlák by měl více vlny z ovcí, nebo se mu narodily nové a zvětšily tak stádo, a posléze by nějaké zemřely… z pozice kupce by se jednalo o hojnost prodeje a těžká léta, kdy nic neprodá atp.
Jak můžete vidět, tak daný rozdíl může být zásadní pro toho či onoho… To je právě ta kvalita…
Kvantita je jeden a ten samý sen několikrát opakující se – tedy ne přímo ten jeden konkrétní sen, ale to, co je v něm zobrazeno – je to opakování toho samého (poukázáno na stejné věci/děj), jen jinak a to proto, že je to hodně pro snícího důležité… je to v jiných variantách proto, aby se zajistilo, že alespoň jedné z nich bude daný člověk věnovat pozornost, nebo že mu to tzv. docvakne a řekne si, no jo, vždyť je to to samé v bledě růžovém…
Proto, když nevím, kdo mi sedí na druhé straně, tak říkám uzpůsob si to sobě a své situaci… Tak jak Josef znal situaci faraona, tak dobrý vykladač má znát vaši situaci, asi jako váš doktor… tedy ne tím stylem, že za ním přijdete jen když vás „něco“ bolí, ale takový, který je vaším osobním/rodiným lékařem(nejlepším kamarádem)… na poli metafyziky to platí taky a to stejnou měrou („meta“ je z řeckého před/za – tudíž za/před fyzikou => to co klasická věda nedokáže pojnout)…
http://biblenet.cz/b/Gen/41#v2
(je jedno o jakou jde bibli, tohle mají vesměs stejně popsány všechny, jen detaily se liší, ale podstata snu i jeho výkladu zůstává stejná
co ve výladu chybí – či přesněji není řečeno – je právě výklad té řeky jako takové… svitlo vám? ne? řeka je považována za čas a od toho čas plyne jako voda… i když ne vždy to má takový výklad 
někdy to lze přirovnat k přemýšlení, kde pak ryby v ní jsou jako konkrétní myšlenky a ty které chytíme, ty zrealizujeme, tak jako ty vystupující krávy jsou následně „reálné“ tady je třeba pochopit, že to co si chytíme je naše záležitost – máme na tom podíl… samotné vystoupení krav je ale dílem „náhody“, či spíš tím, že na tom nemáme vlastní podíl, i když… co když jsme to my (faraon), který podvědomně takto uvěřil v budoucí věci, že se pak staly realitou?! Těžká otázka a současně ne jedna ale hned za ní nastupuje i podružná – vytváří člověk ve snu onu pomyslnou relaitu? je původcem toho, co nastane? a který ze snů je alegorický a který se stane realitou a co z toho (snů) je jen hovadina? ani po 20letech, co jsem dělal výklady si nejsem zcela jist
Komentáře