Letěli jsme dlouho, předlouho… Automaty koordinovaly vesmírný přesun našeho korábu hvězdným prostorem a my spali v hibernačních kójích. Pojednou začala raketa brzdit. Automaty zahájily první přípravy na přistání na Urtigu.
Urtigo – vodní svět… tam se mělo vše odehrát, tam končila lidská logika věci, tam bylo vše jiné… rybí…
První zprávy o životě na Urtigu přinesla sonda Magena II, která mapovala tamní podpovrchové oceány. Z mořských hlubin se ozval signál, či vlastně zpěv velryb. Ano, byly to velryby, kdo se se sondou spojil jako první… Zpráva zněla: „Vítejte, odkud pocházíte?“ Trvalo několik dní, než se zpráva dostala na Zemi a tam ji přeložil elektronický kalkulátor. Sice ne zdařile, ale přeložil: „Vítej, cizinče.“ Samo sebou na to zareagovala vědecká obec na Zemi. Zde již nebylo po rybách ani památky, z důvodu nadměrného rybolovu i znečištění. Přesto se dochovalo hodně záznamů zpěvů velryb, i pískání delfínů. Z toho mála, co lidstvo mělo, se podařilo sestavit jakýsi slovník. Pracovala na něm celá jedna odnož vědců, která se neustále prohrabávala v nahrávkách a snažila se přijít na význam jednotlivých skřeků. Nakonec se vědcům povedlo sestavit alespoň základní pojmy, i když písně velryb se zdály být nepřeložitelné. Vědělo se jen, že mluvily o dobách před člověkem… sem tam se objevil článek o jejich civilizaci, ale bylo to lidmi pokládáno spíše za šprým a laškování autorů s fantazií. Teď se však vše změnilo… Vědecká obec rozhodla, že se na Urtigo musí vyslat výprava. A tak jsme já a čtyři mí věrní kolegové astronauti, se kterými jsem létal už léta, byli povoláni na tuto akci. Kosmologický kongres vybral ty nejlepší, co mohl… nás ostřílené kosmické pracovníky a jednoho nováčka, který byl poprvé na dálkovém letu. Byl mladý a ještě nezkušený, ale mezi nás zapadl skvěle.
Komentáře