.Jak žít ve spokojené domácnosti s takovým nepochopitelným tvorem, jako je žena (snad mi prominete a když ne, tak lepší zemřít na tohle, než na něco jiného) 
Předně je třeba pochopit základní pravidlo… když tě žena nechce, tak chce, abys jí chtěl a když tě chce, tak chce, abys ji nechtěl… takže jak z toho ven?
uvedu příklad: jdeš do dílny, že tam budeš něco kutit a řekneš jí, že za dvě hodiny přijdeš, jen co to doděláš… ale přijdeš o půl hodiny spíš s tím, že ti hodně chybí a že ta práce může počkat a že se klidně s ní budeš koukat na seriál… načež se jí zeptáš, zda by něchtěla něco na zub, či k večeři (kousek chleba, jablíčko, mandarinku, pomeranč), nachystáš to, doneseš to spolu to sníte a ty mezi tím budeš komentovat děj v seriálu, a po cca půl hodině řekneš, ju, je to hezkej seriál (vždy říkej pravdu!!! takže pokud není, tak to řekni, ocení to!!!), ale na mě je to moc rozvláčný, nebude vadit, když to půjdu do dílny dodělat? s radostí ti oznámí, ať klidně jdeš (protože půlku seriálu – jednoho dílu, si neužila jen kvůli tobě), takže je nasraná jak stará medvědice, ale nedá to najevo, jen to v ní bude bublat, což je právě tvoje chvíle, aby sis dělal v dílně co chceš, ona bude spokojená, že o ni jevíš zájem, i že ji nechceš, i když bys ji nejraději ošu(š)kal – prostě pohoda domácnost no a jak dojdeš z dílny, ona už bude mít díl dokoukaný, a tak je čas na tulení… ale zase musíš být diplomat… ženy si rády povídají, takže je třeba připravit půdu pro… no však víš… takže chvíli budeš mít starost o ni, jako co dělala, jak se měla, co se jí zdálo, co by chtěla dělat, a tak jí dáváš prostor, aby se sama mohla chytnout tématu, které je jí blízké, klidně ji přikyvuj půl hodiny a zkus být na její vlně (opravdu se snaž!), sem tam něco komentuj a nech ji mluvit… ona bude mít radost, že ji někdo naslouchá a že má jistou interakci, takže i ty si přidej něco z toho dne, který si prožil a doplňuj to, na co se ptáš vlastními zážitky ze dne… pak stačí dát jemnou pusu, pohladit po šíji, obejmout… no a je to doma ale věnuj pozor signálům, které ti dává, pokud je unavená, tak si jen tak sedni na postel a začni ji bezeslova masírovat nohy… to má každý člověk rád, je to hodně příjemné, když jsi na nich celý den, či lítáš po městě a něco sháníš, či zařizuješ… nepočítej s tím, že ten den něco bude, ale je to živná půda pro den další… tak a teď mě ta Drobek zabije… právě jsem si vykopal hrob
ale víceméně to je tak, jak jsem napsal… důležité je však nezevšednět ani po letech.. ženy milují překvapení a tím nemyslím zrovna kupování dárků, ale třeba ta nachystaná večeře, ta masáž, či cokoli jiného… co běžně neděláš… hlavně buď kreativní … no asi už budu končit, nebo budu přivázán ke kůlu a bude kolem mě tančen válečný tanec
tak a teď už půl hodiny přemýšlím, zda stisknout Enter nebo Delete… ale já to risknu už jen proto, že to tu volako uslo
p.s. he kde se to jen ve mně vzalo…
p.s.s. na hrob mi prosím napište – zemřel s láskou ke své ženě na rtech
edit: základem všeho je nechávat si prostor pro své koníčky a tedy i pro sebe samotného na obou stranách… což může suplovat právě ta dílna a nebo u nás s Drobkem oddělené prostory pro seberealizaci tzv. svůj kutloch… A ještě jedna připomínka, i když máš papír (že jsi ženatej s ní), tak věz, že snažit se je třeba stále, žena není tvůj majetek, ale partner, takže pozná, když jsi o ni ztratil zájem a pak se za tebe mohou modlit všechny svatí…
Komentáře