Štítek:Děti Krakatoy

Ano, bylo to tak, zachránil jsem se náhodou, ale byla to vůbec náhoda, když tak o tom přemýšlím. Co ty mé mdloby? Co asi stalo tam, předtím? A myšlenky mi začaly proudit hlavou.„Nad čím uvažujete, Edgare?“ optal se Thomas.„Víte, nad tím proč upadám do mdlob pokaždé, když se napiju whisky. Něco mi tu nehraje a …
Pokračovat ve čtení Děti Krakatoy – Děsivé zjištění (kap.9)

„Seberte se!“ snažil se mě Thomas přimět k souvislejší řeči. Ano, byl jsem už na pokraji vyčerpání. Ne fyzického, ale po psychické stránce. A pak…Všiml jsem si, že Thomasovi spadl žhavý popel na ruku. Chvíli doutnal a pak se mu do ruky propálil. Thomas tomu nevěnoval sebemenší pozornost, ale zato já ano!„Hoříte, Thomasi!“„Co, kde?!“„Ruka!“„To nic, …
Pokračovat ve čtení Děti Krakatoy – Kdo je Thomas? (kap.8)

„Edgare, no tak, proberte se!“ slyšel jsem jakoby z dálky. Jen jsem rozmazaně viděl Thomase, jak se nademnou sklání. A z nenadání na mém obličeji přistála sprška vody. To mě probralo alespoň tak, že jsem mohl mluvit.„Co, co, co se stalo?“ blekotal jsem.„Asi ta whiska na vás byla dost silná,“ načež se Thomas uculil a …
Pokračovat ve čtení Děti Krakatoy – Není úniku (kap.7)

Pomalu a dlouze jsem se napil podané whisky. Chvíli ji na oko znalecky převaloval v ústech a pak polkl…„Fú, ta píše!“ a trochu jsem si odkašlal, ale ve skutečnosti mě bylo zle. Hlava se mi motala a moje myšlenky se rázem rozvířily.„To víte, Edgare, slabá není,“ pravil Thomas. „Kupuji ji od jednoho známého.“„Tak mu vy… …
Pokračovat ve čtení Děti Krakatoy – Bez možnosti (kap.6)

„Cesta byla pohodlná, až na pár vln, co se překotili přes člun, ale to nebylo nejhorší. Nejhorší byl onen cíl, kam jsme pluli, ale v tu dobu o tom nikdo z nás neměl ani tušení… Před cestou jsme se ještě najedli a hned tvrdě usnuli. Asi nám něco namíchali do jídla. Ale já ne. Mám …
Pokračovat ve čtení Děti Krakatoy – Android (kap.5)

„Konečně na svobodě! Mám radost, že už jsme z té díry venku,“ pronesla Helen ke mně.„Taky jsem rád, už jsem myslel, že to bude náš konec,“ odvětil jsem jí.„Taky cítíte tu vůni svobody?“ natěšeně se na mě podíval Verus.„Já ti nevím, ale už su rád, že v té kopce už nejsme,“ a ukázal jsem prstem …
Pokračovat ve čtení Děti Krakatoy – Rovník (kap.4)

Musel jsem se zklidnit, než jsem mohl pokračovat dál. Trvalo to pomalu půl hodiny, než jsem se jakž takž uklidnil. Thomas trpělivě čekal…„Víte, byli jsme natěšení všichni a měli velikou naději, že se dostaneme z dosahu technokratů. Ještě aby ne. Žít tu bylo obtížné. Však jsem vám to už říkal.“„To sice ano, ale jak se …
Pokračovat ve čtení Děti Krakatoy – Na lodi (kap.3)