Bylo úterý odpoledne, seděl jsem v křesle a popíjel ananasový džus. Tohle jsem dělal vždy, když jsem si potřeboval utřídit myšlenky.„Píp, píp…“ zaznělo z počítače, jenž byl šikmo přede mnou na malém, ale zato účelném stolku. Znak toho, že přišla nějaká urgentní zpráva.Zvedl jsem se tedy a zprávu otevřel…Stálo tam: Vážený pane Víterku,dostavte se co …
Pokračovat ve čtení Urtigo – vodní svět – Cesta (kap.8)
Štítek:Urtigo
Urtigo – vodní svět – Setkání s Ivošem (kap.7)
Byl jsem už z nemocnice doma a přemýšlel, co dál. Technici zkoumali raketu a my měli relativní volno. Volno, jak jinak nazvat chvíle, kdy jste pod dohledem tajných agentů a bez nich nemůžete udělat ani krok. Bylo to tak u všech členů výpravy.„Crrr…“ ozval se zvonek.„Kdo je?“„ Zdravím, pane Víterek, tady Ivoš Horác, mohu?“„Jistě Ivoši, …
Pokračovat ve čtení Urtigo – vodní svět – Setkání s Ivošem (kap.7)
Urtigo – vodní svět – Sabotáž (kap.6)
V nemocnici si mě vzali do parády, ale já se strachoval o to, zda tam nezůstanu moc dlouho, abych mohl letět. Naštěstí mi Saša řekla, že kůže bude za pár dní v pořádku. Jen se mi musí obnovit, tam, kde jsem ji měl sežehnutou. Jo, vypadalo to ošklivě, ale nic jsem necítil, už proto, že …
Pokračovat ve čtení Urtigo – vodní svět – Sabotáž (kap.6)
Urtigo – vodní svět – Sen o rybách (kap.4)
Ležel jsem na pohovce a přemýšlel o naší výpravě kamsi daleko a popíjel džus, ale sklenice mi vypadla z rukou. Oči se mi najednou zavřely a já usnul spánkem spravedlivých.Zdálo se mi o tom, že jsem na Urtigu.„Vážně tam chceš jít?“ optal se mě koordinátor.„Vždyť tě sežerou!“ vykřikl Ivoš.„Chci to zkusit, nemáme stejně na výběr!“ …
Pokračovat ve čtení Urtigo – vodní svět – Sen o rybách (kap.4)
Urtigo – vodní svět – Cesta domů (kap.2)
Zamířil jsem si to domů. Domů… Mým domovem byla vlastně raketa. Tento pozemský domov jsem viděl jen z času na čas, ale moc rád jsem zde nebyl. Ne, že bych to tu neměl dobře zařízené, ale prostě jsem se zde necítil jako mezi svými na raketě.Nasedl jsem tedy do magnetoplánu a jel směrem k domovu. …
Pokračovat ve čtení Urtigo – vodní svět – Cesta domů (kap.2)
Urtigo – vodní svět – Rozprava (kap.1)
Seděli jsme s Tomem v baru nad kávou a probírali náš poslední společný let. Skoro nikdo tu nebyl, jen pět, šest lidí.„Co myslíš, co se vyvine z té živy, kterou jsme dovezli?“ otázal se pojednou Tom a podrbal se na špičce svého ostrého nosu.„Kdo ví, kdo ví… ještě jsem neviděl živočicha, co živočicha, ale vůbec …
Pokračovat ve čtení Urtigo – vodní svět – Rozprava (kap.1)
Urtigo – vodní svět – Prolog
Letěli jsme dlouho, předlouho… Automaty koordinovaly vesmírný přesun našeho korábu hvězdným prostorem a my spali v hibernačních kójích. Pojednou začala raketa brzdit. Automaty zahájily první přípravy na přistání na Urtigu.Urtigo – vodní svět… tam se mělo vše odehrát, tam končila lidská logika věci, tam bylo vše jiné… rybí…První zprávy o životě na Urtigu přinesla sonda …
Pokračovat ve čtení Urtigo – vodní svět – Prolog